Vzpomínka na zemřelé

Dnes ráno jsme ve škole prožili něco možná hodně nového. Vyšli jsme na nelehkou cestu…

Setkali jsme se ráno v tělocvičně, abychom vzpomněli na naše zemřelé. 

Paní ředitelka, která nás provedla celým programem, připomněla, že každý máme nějakou zkušenost se smrtí. Těch nejbližších, našich kamarádů, ale také třeba našich mazlíčků.

Smrt je tu s námi, ale zacházíme s ní různě. Často ji vytěsňujeme, protože z ní máme hrůzu a nevíme, co si s ní máme počít. Také ji ale lidé vnímají jako pečeť, která uzavírá život. Jako něco, co život korunuje a teprve mu dává smysl. 

A pro někoho je to smutný konec, nesmyslnost, pro dalšího nejvyšší spravedlnost, neboť se týká každého člověka, bohatého jako chudého, zločince i světce. A pro jiného je to třeba vstup do jiné dimenze existence.

Poté nám paní ředitelka představila sedm osobností a s nimi sedm, respektive šest citátů a jeden obrázek, které nás mohou provázet při našich úvahách o bohatším životě. Tyto výroky najdete níže, třeba osloví i vás.

Program v tělocvičně zakončila paní ředitelka přečtením úryvku o loučení pilota a prince z Malého prince A. de Saint-Exupéry.

A následně jsme se vydali na školní zahradu, zapálili svíčky a za zvuku tónů Bachova Airu přistupovali k míse, kde našly své místo kamínky, které si děti připravily, namalovaly a ozdobily se vzpomínkou na zesnulé. 

Po chvilce ticha jsme se vrátili na cestu do všedního dne. 

Ale myslím, že duch tohoto setkání nás bude provázet ještě delší dobu.

Poděkování patří všem, kteří se podíleli na přípravě - mysli, svícnů a kamínků, a všem, kteří vytvářeli úžasnou atmosféru tohoto setkání.

Sem se podívejte do fotogalerie.